( 9.)
9. ledna 2010
Od pátku je sněhová kalamita. U nás to tak strašné není, napadlo
od patnácti do dvaceti centimetrů sněhu. A tak jsme vyrazili.
Výprava měla směřovat ke Křížku u Nekolů a pak do Vlkova. Protože s námi šla Beruška a hlavně malý Tuleň, trochu jsme trasu zkrátili. Ze Slepičáku jsme šli mezi Lužnicí a pískovnou rovnou k mostu U Nekolů. Odtud jsme zamířili nejkratší cestou podél Lužnice do Vlkova.
Celou cestu jsme museli prošlapávat stopu ve většinou až dvaceti centimetrové vrstvě čerstvého sněhu.
Naše řady se zase o něco rozrostly - poprvé přišel Leguán z Dráchova.
 |
začátek výpravy u klubovny
 |
začátek výpravy u klubovny
 |
za Dřevěňákem u Zastávky
 |
v dáli hráz Horusičáku a Sodovkárna
 |
ke Slepičáku
 |
 |
Zlatá stoka
 |
směr k Rudému koutku
 |
mezi Lužnicí a pískovnou k mostu U Nekolů
 |
mezi mostem U Nekolů a pískovnou
 |
za pískovnou je U Křížku
 |
krátký odpočinek se svačinou
 |
ve Vlkově
 |
ve Vlkově
 |
před odjezdem ze zastávky ve Vlkově
 |
občerstvení ve Veselí na nádraží
 |
 |
někteří byli zmoženi dostatečně
 |
Alka si to užila
Po návratu do klubovny jsme odhrnuli sníh z chodníku podél celé klubovny a odhrabali jsme i cestičku za loděnici ke dřevu na topení. Venku zkoušeli někteří Bobři vyrábět něco ze sněhu. Do klubovny byly připraveny dva úkoly. Na třech řádcích v Oddílovce byla jména tří ptáčků. Písmena byla v každém řádku zpřeházená a dva řádky byly i vodorovně zrcadlově překlopeny. Všichni si udělali Setonovku - čtyři kola po deseti kamenech. Setonovku máme na počítači.
O D D Í L O V K A
na každém řádku je jeden ptáček, ale písmena se nějak zpřeházela
S E T O N O V K A
5.
Leguán
- 35
6.
Sova
- 32
7.
Beruška
- 26
8.
Tuleň
- 25
9.
Opičák
- 24
Puma
- 40
Myšák
- 37
Potápník
- 37
Tygr
- 36
Puma
- 40
Myšák
- 37
Potápník
- 37
Tygr
- 36
Ke konci schůzky přišel Žabák. Přinesl nám porcelánové konvičky, cukřenku a hrnečky. Pro Potápníka, Sovu a Tuleně přijel Plch. Před koncem schůzky jsme prohlíželi staré, bohužel povodní poničené, kroniky.
( 10.)
23. ledna 2010
Na dnešní výpravě jsme chtěli dojít směrem přes žíšovskou Stráň až do Dráchova. Nevěděli jsme ale, zda to vůbec zvládneme, protože je všude spousty sněhu, někde i třicet centimetrů. Ráno v klubovně nám Jestřáb řekl, že náhodou tu trasu v týdnu šel, a že v lese je cesta prošlápnutá. Tak jsme vyrazili. Úsek ze Stráně k dráchovskému lesu nám dal zabrat, ale pak už to celkem v pohodě šlo.
 |
pohled ze Stráně na zasněžené planiny
 |
na žíšovské Stráni
 |
na žíšovské Stráni
 |
po zasněžené pláni - nejtěžší úsek cesty
 |
Alka musela bojovat
 |
jdeme lesem po červené značce - to už je pohoda
 |
v dráchovském lese
 |
odpočinek u rybníčku
 |
svačina u rybníčku
 |
do Dráchova už to bude kousek
 |
 |
Mouchova bídná svačina --- a ještě se rozdělil . . . . .
 |
 |
 |
Když už jsme byli v Dráchově, rozhodli jsme se, že navštívíme Leguána (nebyl na schůzce) . Leguán bydlí v Dráchově na faře. Potápník je jeho kámoš a spolužák. Minulý týden ho zde byl navštívit. Přesto dlouho marně bádal, kudy se na faru dostaneme. Nakonec jsme to našli, protože fara je samozřejmě kousek vedle kostela. Leguán už doma nebyl, ale sehnali jsme jeho rodné číslo, které Moucha potřebuje na skautskou registraci.
Před zpáteční cestou jsme měli asi půl hodiny čas.
Zašli jsme do Country Saloonu u Sloupu. Kdo měl chuť, tak si koupil něco teplého na zahřátí. Potápník se Sovou zde už zůstali, protože zde měli sraz s Plchem a Evou. Zbytek mančaftu pak pokračoval na vlak.
 |
v Country Saloonu u Sloupu
 |
pohoda v Country Saloonu u Sloupu
Ze Saloonu je na železniční zastávku už jenom kousek. Za deset minut dvanáct nám jel vlak ze stanice Řípec-Dráchov zpátky do Veselí.
Řípec-Dráchov
Veselí-Mezimostí
Z nádraží jsme byli za chvíli v klubovně, kde jsme strávili zbývající dvě hodiny dnešní schůzky. V klubovně jsme uvařili čajíčky, každý si vybral podle chuti. Byla připravena krátká zpráva v oddílovce, kde bylo třeba pouze přečíst osm slov. Pak jsme si sedli "kolem kulatého stolu" a zkoušeli jsme naše Sazky, tentokrát ptáky. Každý si vylosoval třináct čísel a postupně střídavě určoval ptáky z obrázků.
O D D Í L O V K A
osm slov
S A Z K Y - P T Á C I
Jestřáb
- 7
5.
Rosnička
- 4
6.
Puma
- 3
Veverka
-13
Opičák
- 9
Tygr
- 9
Účast na schůzce nebyla tentokrát nijak valná.
Po schůzce jsme se ještě v klubovně chvíli zdrželi. Rosnička s Veverkou ( i Moucha ) študovali nějaké počty.
(.)
30. ledna 2010
Výprava před Silvestrem se všem líbila a tak jsme se rozhodli, že si to zopakujeme. Od počátku ledna napadlo spousty sněhu a třiceticentimetrová vrstva není výjimkou. Výběr trasy nebyl jednoduchý. Nakonec jsme zvolili cestu ke dvoru Dehetník a odtud lesem do Vlkova. Počasí bylo nádherné a šlo se úplně v pohodě. Na konci hráze Vlkovského rybníka jsme se rozdělili. Část šla po silnici do Valu a zbytek pokračoval po žluté značce směrem na Klec. Až k můstku přes stoku asi v úrovni hájovny Vršková se šlo ještě v pohodě. Dál už to ale nešlo. Rozhodli jsme se, že zahneme podél stoky směrem k hájovně. Cesta byla částečně projetá až k místu, kde se před námi objevilo několik stok. Ty jsme nakonec s obtížemi překonali. Po louce, kterou částečně prohrnuli myslivci, jsme došli až na cestu směřující do Valu. U Nebíčka se pak obě skupiny zase spojily. U Koloušků bylo opět dobře. Dostali jsme drškovou polévku (minule byl guláš ze zvěřiny). V povečer nás "modrý autobus" odvezl zpátky do Veselí až před A.
 |
na hamerské cestě proti Alšově nábřeží
 |
mezi Nežárkou a pískovnami
 |
k velenické trati
 |
hamerská cesta k Dehetníku
 |
krátký odpočinek
 |
spokojená Alka
 |
zastávka u dvora Dehetník
 |
zastávka u dvora Dehetník
 |
na lesní cestě od Dehetníku k Vlkovu
 |
 |
ve Vlkově
 |
lesní cesta na Klec
 |
po žluté značce ke Kleci
 |
z cesty jsme zahnuli kolem této stoky
 |
v dáli na kopci je Val
 |
v dáli je Vyšné
 |
hájovna Vršková
 |
kopec před Valem
 |
před námi Val
leden 2010